Alexander se vrátil do nemocnice jako střela, v mysli mu vířily pocity frustrace a odhodlání. Jak si jí mohl nevšimnout dřív? Byla tam celou dobu, na dosah ruky, a on jí přesto dovolil proklouznout mu mezi prsty. Připadalo mu to jako selhání toho nejhoršího druhu a vina hožírala. Kdyby se jen lépe rozhlédl po chodbě, kdyby se nenechal vtáhnout do zbytečných rozhovorů. Zatnul zuby, jak v něm stoupa