„Vím to už měsíce. Vlastně víc než rok,“ odpověděla paní Walkerová tiše. „Jen… nechtěla jsem to uspěchat. Chtěla jsem, abys mi věřila natolik, že mi to řekneš sama.“ Emma si kousla do rtu, slova se jí zamotala v hrdle. Nevěděla, kde začít, jak vysvětlit bolestné vzpomínky, které uzamkla. Pohled paní Walkerové se setkal s jejím, trpělivý a laskavý, a po těžkém povzdechu Emma cítila, jak se protrhly