Emma si vyžádala den volna v květinářství a paní Sarah Hayesová jí ho dopřála bez zbytečných otázek. V jejích laskavých očích se zračilo pochopení.
Emma, oblečená do svého nejdražšího kostýmu, stála před tyčícím se mrakodrapem, jehož skleněná fasáda se leskla v ranním slunci, a těžce si povzdychla. Tíha toho dne na ni doléhala. V žaludku se jí utvořil uzel.
S každým krokem směrem k recepci jí srdc
















