Selenin pohled Arabella se krčí v hromádce na konci schodů a její žalostné výkřiky mi drásají uši jako křída po tabuli. Nevidím žádnou krev, ale ty odporné, nepřirozené úhly jejích nohou mi nenechávají žádné pochybnosti o tom, že její bolest je skutečná. Zdravý, mladý vlk, rychle se uzdraví; ale to nezabrání tomu, aby ji zranění mezitím bolela jako čert. Možná bych s ní i soucítila, kdyby nebylo j