Bastienův pohled „Bastiene, jsem v pořádku!" ujišťuje mě Selene a roztahuje ruce, aby mi dokázala pravdivost svých slov: „Vidíš, všechno se zahojilo." Je pravda, že tržné rány a stopy po kousnutích, které kdysi pokrývaly její tělo, už vybledly do sotva znatelných škrábanců a modřin, nepochybně urychlené léčivou silou její volaní krve. I tak to nechci riskovat. „Je příliš brzy," rozhodnu a postrčím