Odettina perspektiva
Už se moc často neměním.
Od Gabrielovy smrti to není ono, a i když je můj vlk neklidný jako každý jiný, tahle svoboda má svou cenu. Vždycky mi chybí můj druh víc, když se proměním. Bolest z jeho nepřítomnosti je nejpalčivější v mé duši v její nejpravdivější podobě a cítím se věčně provinile za to, že jdu dál bez něj. Za boží milosti, kéž by to bylo jinak.
Ale i tak se tomu dne
















