"Dobře." Srdce mi divoce bušilo strachem. Přitáhl si mě, abych si sedla na postel. Ovinul kolem mě ruce, bradu si položil na mé rameno. "No tak, no tak," jemně jsem ho poplácala po zádech. Byla jsem v takovém šoku. "Nikam se nechystám, ale myslím, že bychom měli zavolat doktora." Ani jsem se nepokusila pohnout, ale on mi sevření ještě zesílil. "Řekl jsem zůstaň, prosím, nenechávej mě samotného." "