Snažila jsem se popadnout dech, takže jsem si byla skoro jistá, že se mi to jen zdá. "Já…" koktala jsem. "Nejsem si jistý, proč jsem to řekl," sklopil zrak a schoval si obličej do dlaní, "promiň, opravdu jsem nechtěl, aby to bylo trapné." "Ne, ne, to je v pořádku," polkla jsem, "jenom nevím, co říct." Podíval se na mě, "nemusíš nic říkat, prostě si něco objednáme k jídlu, to všechno mě vyčerpalo,"