„Nesmysl,“ vzal mou ruku do té své, „v žádném případě tě nenechám jít ven samotnou po tom, co se stalo, i když ten chlap, co tě chtěl napadnout, se po tolika výsleších pořád nepřiznal, kdo ho sem poslal a…“ „A budu v pořádku, prozatím si nemyslím, že mi bude dobře, dokud si nevezmu volno, které potřebuju.“ „Nenechám tě odejít.“ „Nech mě na pokoji, prosím!“ „Nechápu, proč tak přeháníš, ty i já jasn