Seděla jsem na posteli poté, co jsem si vybrala oblečení, které si vezmu, a najednou jsem se rozplakala. Schovala jsem si obličej do dlaní a nenáviděla jsem, že to muselo zajít až sem. Prostě jsem věděla, že všechno jde až moc dobře, než aby to byla pravda. Zvedla jsem se až ve chvíli, kdy jsem uslyšela zaklepání na dveře Amberiny ložnice. "Hej, jsi v pohodě?" zavolala zvenku. Vstala jsem a přikýv