Kapitola 17 Lektorka nás uvádí do prázdné učebny a zavírá za sebou dveře. V momentě, kdy se dveře zavřou, se celé její chování změní a vrhne se Lukovi kolem krku. Zírám s otevřenou pusou a přemýšlím, co se tu proboha děje. “Panebože, Luku, našel jsi svou spřízněnou duši?” ptá se nadšeně. “Je to komplikované, věštkyně tu ještě nebyla, ale je to nepravděpodobné, ona a Theo cítili Jiskru, my ne,”