Kapitola 66 Opouštíme ten malý plážový domek a já cítím zvláštní klid. Moje máma bude v pořádku. Zhluboka se nadechnu, když mi mořský vánek ovívá tvář. Luke nám všem podává brýle, které vypadají jako čtecí, a já se na ně zamračím. „K čemu to je?“ ptám se. „Skrývají jakýkoli náznak naší moci. Lidé mají tendenci šílet, když nám oči září modře,“ usměje se rozpačitě. „Ty by se mi hodily už před lety,“