Kapitola 54 „Vypadá to, že si jdeme zaběhat,“ zaslechnu Theův povzdech, jakmile se rozeběhnu za Masonem. Nečekám na ostatní, skloním nos k zemi a nechám se vést instinkty svého vlka, který si všímá Masonovy vůně. „Hej, žádné proměny v domě,“ zaslechnu překvapený ženský hlas zespodu a můj vlk se k němu otočí. Theova máma, Maria, se objeví v dohledu a přeji si, abych se jí mohla omluvit, když kolem