LUNA ZAIA. „Už jsem ti říkal, že dnes vypadáš nádherně?“ zašeptá mi někdo do ucha. Zadržím dech, nevnímajíc, že se přiblížil, a skoro se otočím, když se mi dotkne rukou pasu a zastaví mě. Jeho vůně mi naplní nos a já se usměju, nakloním hlavu a hravě vykouknu očima na Atticuse. „Vlastně dvakrát,“ řeknu tiše a usrkávám šampaňské ze sklenice. Ušklíbne se. „Asi to prostě nemůžu vyjádřit dostatečně.“