Všechno, co dělám, mi nějakým způsobem připomíná jeho, ale jsem si jistá, že on na mě zapomněl a spokojeně si žije svůj život s Annalise. Zapadající slunce vypadá krvavě rudě, a tak jablko vypadá ještě živěji. Zakousnu se do něj, když na mě padne stín. Zableskne se mi v očích, přemýšlím, jak jsem si nevšimla, že se blíží? Nasadím úsměv a vzhlédnu na Alfu. "Ach, ahoj," řeknu. "Opět se setkáváme," ř