ZAIA.
Poté jsem se nedokázala na nic pořádně soustředit a zeptala jsem se paní Watsonové, jestli bych nemohla odejít dřív, protože se necítím dobře.
Odešla jsem a spěchám domů, zoufale toužím říct mámě, co se stalo. Když dorazím k malému dvoupodlažnímu domu, který si pronajímáme, odemknu dveře a vstoupím dovnitř, kde mě přivítá temná chodba.
"Mami?" zavolám, tiše za sebou zavřu dveře a položím kab
