Dovolím mu vídat děti.
Nevím sice jak, ale něco vymyslím.
Zaslouží si je vidět… a když je Sia nemocná; chci, aby se s ním seznámila…
Odeženu tu bolestivou myšlenku. Nakloním hlavu a zírám na knihu. Vím, že Sia ještě nedosáhla svého vlka, je to jen dítě, ale možná bych na ní mohla vyzkoušet některé z těch léčivých prostředků…
„Neustupuji, jsem Alfa, prohra není v mých genech. Co se týče toho znamén
