"Máš zájem, Hughu?" Robert Shane si na parketu pod pódiem všiml Jane Fowlerové, královny tanečního parketu. Byla zajímavá. Magnet na pohledy. Ale Robert si všiml ještě jedné věci. I Hugh Croft na ni upíral zrak. Soustředěně ji sledoval. Stoického a arogantního prezidenta D.Y. Group ještě nikdo neviděl věnovat ženě tolik pozornosti. Tma v místnosti Hughovu tvář halila do stínu. Jen matné, skvrnité světlo občas osvětlilo kousek jeho úzkých, zamračených rtů. Vysoký nos a bystré oči v jeho odměřené tváři se ve tmě, která je obklopovala, leskly jako vybroušené diamanty. Hugh mlčel, ale Jane nespouštěl z očí. Byl to jeho tichý souhlas. Viděl v ní cosi povědomého. Jako by v ní rozpoznal spřízněnou duši. Ten ostří záblesk v jeho očích se nepodobal ničemu, co kdy kdo viděl. Jeho pronikavý pohled jako by dokázal člověka propíchnout a vyrvat mu duši z těla. I Jane cítila přítomnost Hugha Crofta v místnosti. Její pohled se stočil k páru očí, které ji sledovaly přes skleněnou stěnu ze čtvrtého patra. Sklo bylo speciálně upravené jako jednostranné zrcadlo – z jedné strany odráželo, z druhé propouštělo světlo. Takže jen člověk za skleněnou stěnou viděl ven. Konečně hudba dozněla. Jane zamířila k Lile Suttonové. "Janie, tančila jsi úžasně!" Lila nadšeně tleskala a poskakovala kolem ní. Jane ji pohladila po vlasech a chystala se promluvit, když je kdosi přerušil. "Krásko, co říkáš na skleničku v naší společnosti?" Přistoupil k nim muž v elegantním oblečení, z něhož vyzařovala aura rebela. Něco málo přes dvacet, na krku tlustý zlatý řetěz a vlasy odbarvené na blond. Ale pohledný byl. Na řetězu se houpala destička. A na ní vyryté slovo "Croft". "Nemám zájem," odsekla Jane Fowlerová, aniž by na něj vůbec pohlédla. Jeho to nerozzlobilo. Jen se ušklíbl: "Máš koule, to se mi líbí. Poslouchej, krásko. Můžeš si gratulovat, že jsem si tě vybral, já jsem Cameron Croft." Při těch slovech k ní vztáhl ruku. "Nech ji být!" Lila vyskočila a obmotala Jane pažemi, přičemž Camerona probodávala pohledem. Byla rozkošná, i když se snažila tvářit divoce a hrozivě. Cameronovi se rozzářily oči. Původně ho okouzlila Jane. Ale nečekal, že i ta malá holka po jejím boku bude taková kráska. Bylo na ní vidět, že je ještě nevinná, a její dětská naivita byla v ostrém kontrastu s Janeinou dospělostí. Dnes měl štěstí. "Hej, Petere! Mám pocit, že tvoji sestru otravuje nějakej trouba." "Vypadá povědomě. Není to Cameron Croft?" Larry Shane poplácal Petera Fowlera po zádech. "Všiml jsem si ho už dávno." Peter si ani neuvědomoval, že skřípe zuby. Cameron Croft byl příbuzný Croftů ze Stormton City, typický playboy, který trávil čas s partou pozérů. Pokaždé ho viděli s jinou ženou. Už tak byl ostudou zámožné rodiny, ale to, co ostatní šokovalo nejvíc, bylo, že se na veřejnosti pokoušel sbalit cizí holku. Ale Croftovi byli ve Stormton City rodinou s nejvyšším postavením. A to platilo obzvlášť o Hughu Croftovi, prezidentovi D.Y. Group, který se na veřejnosti objevoval jen zřídka. Byli zkrátka nedotknutelní. I Fowlerovi by si rozmysleli, jestli se jim postavit. "Pro Jane bude těžký se ho zbavit, když si ji Cameron vyhlídnul, tohle zavání průserem." "Potřebuješ pomoc, Petře? Stačí říct a udělám pro tebe cokoliv." Larry by se Croftům nepostavil jen tak pro někoho. Ale Peter byl samozřejmě výjimka. Všechno záleželo na tom, jak moc má Peter svou sestru rád. Peter váhal, jestli má Jane zasáhnout. "Jen se chci seznámit, dámy. Proč si s tím děláte takový starosti..." Cameron provokoval dál. Nevšiml si chladu v Janině pohledu, který se s každým jeho slovem stupňoval. Vzápětí vykopla nohu a zasáhla Camerona přímo do břicha. Zásah to byl prudký a hned po něm se ozvalo praskání kostí. Cameron odletěl přes celou místnost. A s rachotem se zřítil na stoly a židle. Hosté, vyděšení hlukem, se v panice rozutekli a hledali úkryt, odkud by mohli s bezpečím sledovat tu nečekanou podívanou. Larry vyhrkl: "Ty vole! Tvoje sestra je drsná, Petere!" Peter na Jane zůstal zaskočeně zírat. Chtěl jí jít na pomoc. Ale nečekal, že Jane bude tak dobře umět bojovat. Byla to vůbec ta samá Jane, ta ustrašená a zakomplexovaná holka, co mu vždycky lezla na nervy? Jane Lilě zakryla oči, aby neviděla to násilí. Nechtěla, aby se dívala na takové věci. "Co se stalo, Jane? Co se to děje? Neboj se. Tady je skvělý personál a nikdo si na nás netroufne." Lila, která nikdy nic takového nezažila, se strachy třásla. Ale snažila se Jane utěšit. Jane, dojatá její starostlivostí, řekla: "To je v pořádku, Lilo. Bude to hned pryč." "Camerone!" Jeho poskoci, kteří mu vždycky lezli do zadku, k němu okamžitě přiběhli a pomohli mu na nohy. Cameron, s obličejem zalitým krví, bolestně zasténal a vztekle se na Jane zamračil. "Do prdele, ženská! Jak se opovažuješ? Chyťte ji!" "Ano, pane!" "Stát!" Peter se probral a vstal. Jane se při Petrově hlasu polekala a v duchu si řekla: "Peter!" "Co tady dělá?" "Staví se na její stranu." Cameron, rudý vzteky, zařval: "Kdo je tenhle hrdina? Chceš snad problémy?" "Jo!" Když už se Peter pustil do boje, ani Larry nemohl zůstat stranou. Koutky úst se mu zvedly do úsměvu. Přidal se k Peterovi a během chvilky Cameronovy gorily zpacifikovali. I když Cameronovi poskoci vypadali nebezpečně, na Petera a Larryho, kteří prošli tvrdým výcvikem bojových umění, neměli šanci. Jako potomci jedné z největších firem ve Stormton City museli být v bojových uměních zběhlí. Minimálně se tak dokázali v případě potřeby ubránit. Jane je z povzdálí sledovala s mírným úsměvem. "Co to Peter vyvádí?" Dělá si ze mě legraci? Uchechtla se té myšlence. Hluk upozornil ochranku Nightshade Baru. Okamžitě přišli, aby situaci dostali pod kontrolu. Když pochopili, co se stalo, Camerona a jeho partu bez dalšího odvedli. Cameron křičel: "Nesahejte na mě! Jsem Croft!" Ale šéfa ochranky Nightshade Baru Cameronova slova nijak neohromila. S úsměvem odpověděl: "Šéf je s panem Croftem zadobře. Když se dozví, že jsi tu dělal problémy, budeš mít co vysvětlovat." Hugh Croft byl známý svou tvrdostí a bezohledností. S nikým se nemazlil, a to ani s rodinou. Cameron zbledl jako stěna a raději ani nedutal. Kdyby se ten Lucifer dozvěděl, že se chlubí známostí s Crofty, byl by v pěkný bryndě. Byl by to jeho konec. "Takže, teď se pobavíme o odškodnění." Poté Camerona odvedli pryč. A na scéně se objevil manažer Nightshade Baru. Omluvil se všem hostům za nepříjemnosti. A jako kompenzaci za způsobené potíže se rozhodl, že dnešní večer jde všechno na dům. Pak přišel k Jane a Lile, obětem obtěžování. "Víme, co se stalo. Doufáme, že přijmete naši omluvu a jako kompenzaci vám nabízíme Diamond VIP kartu." "S touto kartou získáte 30% slevu na veškerou útratu v Nightshade Baru a navíc je na ní kredit 75 tisíc dolarů." To byla vskutku štědrá nabídka. I Lila byla ohromená. "To je vážně pro nás?" Na Diamond VIP kartu měl nárok jen ten, kdo v Nightshade Baru utratil minimálně 4,5 milionu dolarů. Lila se odvážila požádat jen o obyčejnou zákaznickou kartu. "Chápu." Jane s klidným výrazem Diamond VIP kartu přijala. Byla spokojená s tím, jak se Nightshade Bar k celé situaci postavil. Cameron Croft ji nijak zvlášť nevzrušoval. Ten kopanec ho na měsíc poslal do nemocnice. Cameron Croft si tenhle večer draze zaplatí. Skutečný majitel Nightshade Baru si nenechá ujít příležitost k výdělku. To bylo nepsané pravidlo. Camerona by nenechali jen tak odejít. Jakmile se vše uklidnilo, personál dal bar do pořádku a vrátil se ke své práci. Ani hosté už se tím incidentem nezabývali. Zábava pokračovala v plném proudu. Ti, co chodí do barů a klubů, vědí, že se takové věci stávají. Záleží na baru, jak si s těmi výtržníky poradí. Vzhledem k tomu, že dnes večer šlo všechno na dům, Nightshade Bar to stálo minimálně 150 tisíc dolarů. To byl odvážný krok. Ale právě to lidi na Nightshade Baru přitahovalo. Peter po tom incidentu na Jane zmateně pohlédl. Ještě před chvílí váhal, jestli jí má pomoct. Až když na Camerona zařval a pustil se do bitky, se probral. Už bylo pozdě. Ale Jane se na něj jen letmo podívala a odešla s Lilou pryč. Nemohla vystát, že je s Peterem v jedné místnosti. Nemohla vystát, že je v jedné místnosti s Fowlerem.