Hugh Croft po celou dobu Jane Fowlerovou sledoval. Slyšel její hádku s Peterem Fowlerem. Všiml si toho smutku v jejích očích, když s melancholií pozorovala rodiny, jak si užívají pohodu, zatímco ona kráčela sama podél řeky. Připomínala mocnou šelmu, která v sobě skrývala palčivou bolest, o níž nikdo neměl tušení. Teprve hluboko v noci se pak stahovala do ústraní, aby si v tichosti olízala rány. Na Jane bylo cosi tajuplného, co Hugha nesmírně přitahovalo. Byla jako noční květina, která rozkvétá jen pod rouškou tmy. Hugh cítil, že jsou si v něčem podobní. Pocítil to už v momentě, kdy ji poprvé spatřil. A teď si tím byl naprosto jistý. Jane zahlédla muže ukrytého ve stínu, ale ani ta nejhlubší tma nedokázala skrýt jeho urozenost a aroganci. Nebezpečí! Z muže stojícího před ní vyzařovalo cosi nesmírně hrozivého. Její mocný šestý smysl ji každou vteřinu varoval před blížícím se nebezpečím. A přesto v něm cítila cosi důvěrně známého. Stejný pocit, jaký k ní choval Hugh Croft. Proč k sobě cítili tak silnou náklonnost? Nikdy nic podobného necítila k nikomu jinému než k Fowlerovým. "Kdo jsi?" zeptala se Jane a snažila se zachovat chladný klid. Na její otázku Hugh vystoupil ze stínu. Jako první Janeiny oči spočinuly na jeho prvotřídních kožených botách. Dlouhé, štíhlé nohy mu obepínaly dokonale padnoucí kalhoty od luxusního obleku. Neměl na sobě sako, jen elegantní modrou košili. Její barva ladila s okolní tmou, čímž podtrhovala jeho vytříbený vkus a dokonale definované rysy, které křičely: "UMĚNÍ!" Neexistovalo jediné slovo, které by dokázalo popsat Hugha Crofta. Slovník prostě neobsahoval výraz, který by vystihl jeho dokonalý vzhled. Jane si pomyslela, že tenhle muž je nejspíš ten nejprestižnější a nejkrásnější muž, jakého kdy spatřila. Vyzařovala z něj elegance a aura urozenosti, která okouzlila i ji. "Hugh Croft," představil se velkoryse. "Vy jste Hugh Croft?" Jeho jméno znal každý ve Stormton City. Hugh Croft! Co se skrývalo za tím jménem? Byl prezidentem D.Y. Group a nejmladším členem v čele rodu Croftů. Nejenže dokázal sám řídit celou skupinu D.Y., ale každým rokem dokázal zdvojnásobit její zisky a příjmy. Jméno Hugha Crofta se pravidelně objevovalo v první desítce žebříčku miliardářů časopisu Forbes. Byl také nejmladším prezidentem, který se kdy v tomto prestižním seznamu objevil. Ostatní prezidenti ze seznamu Forbes byli obvykle muži ve středním věku nebo po šedesátce. Jane o Hughu Croftovi slyšela. Říkalo se o něm, že je nemilosrdný a že se nikdy nerozpakuje použít tvrdé metody. Kdokoliv se mu znelíbil, litoval, že se vůbec narodil. Jane nikdy nepochybovala o tom, co se o Hughovi říká. I ji by naháněl strach někdo s takovou noblesou a pronikavým pohledem. Pokud to byl ten legendární Hugh Croft, pak všechno dávalo smysl. Ale proč by se někdo jako on objevoval na takových místech? "Myslím, že sis všimla, že jsem tě sledoval ze soukromého salonku ve čtvrtém patře Nightshade Baru," řekl Hugh, jako by vycítil její zmatení. "Aha!" Tak proto z něj Jane cítila to nebezpečí. "Proč mě pronásleduje někdo tak důležitý, jako jsi ty? Snad nemáš stejné úmysly jako ti ubožáci s odporným vkusem, že ne?" Jane začala pomalu couvat. Hledala únikovou cestu. Ačkoli zbabělost nepatřila do jejího slovníku, po tom, co se znovu narodila, začala o ní uvažovat. Muž stojící před ní byl příliš nebezpečný. Za určitých okolností by útěk nebyl tak špatný nápad. Nedokázala odhadnout, co po ní Hugh Croft vlastně chce. "Máš krevní skupinu Omega?" Jeho náhlá otázka ji zaskočila. "Nemám tušení, o čem to mluvíš." "Ale víš. Už jsi se prozradila. Jsi Omega." "Já vím. Měl jsi cítit tu vzájemnou přitažlivost, nemám pravdu?" Když už ji jednou prokoukl, nemělo smysl to dál zapírat. S jeho možnostmi by ji nechal prověřit lusknutím prstu. "Tak co chceš, pane Crafte?" "Chci s tebou uzavřít dohodu. Dohodu o tom, že se mnou budeš spát." Jane se lehce zamračila. Jeho návrh jí připadal povědomý. Nepřipomínalo jí to tu nabídku, kterou jí doporučil Andy? Byl snad Hugh Croft ten, kdo na Darknetu vypsal odměnu za ženu s krevní skupinou Omega, aby s ní mohl uzavřít dohodu o sexu? "To je příliš náhlé. Nech mě o tom popřemýšlet." Hugh rozhodně nebyl k zahození. Byl neuvěřitelně pohledný, mocný a pocházel z prominentní rodiny. Ale každá růže má své trny. Poté, co dostala druhou šanci žít, chtěla být Jane svobodná a strávit zbytek života s někým, kdo ji bude milovat. Nechtěla se k nikomu vázat. I když toužila po lásce, vztah s někým jako Hugh Croft by byl příliš riskantní. Po boku takového muže by mohla snadno přijít o život. Možná by to měla raději vzdát. "Necháš mi na sebe kontakt?" Mezi nimi zavládlo ticho. Hugh se zeptal stručně a zdvořile. Jane nevěděla, co má odpovědět. "Třeba tvoje číslo? Nebo WhatsApp?" zeptal se Hugh znovu, protože si myslel, že mu nerozuměla. Slova mu z úzkých rtů nešla snadno. Nebylo mnoho lidí, ke kterým by byl Hugh tak trpělivý. Jane byla jednou z nich. Bylo to jako otisk. Už když ji poprvé spatřil. Vtiskl se jí do paměti. Její vůně ho doháněla k šílenství. Možná to bylo tím, že měli stejnou krevní skupinu. Nebo tím, že byli stejní. Možná je spojovala ta rána, která jim zmrazila srdce. "Dobře!" Jane mu dala své telefonní číslo i ID na WhatsAppu. Ne že by mu chtěla lhát. Důvod byl prostý. I kdyby mu to zatajila, stejně by to zjistil. Stejně by se k tomu prohrabal. Jane neměla ráda zbytečný odpor. Hugh si prohlédl její profil na WhatsAppu. Měla jednoduché uživatelské jméno Jane. Jako profilovou fotku měla obrázek pětičlenné rodiny Simpsonových. Hugh měl jako ID na WhatsAppu jen tečku ".". Jeho profilová fotka byla černá jako uhel. "Přidal jsem si tě. Pokud už nic nepotřebuješ, půjdu," řekl. "Co se týče tvé nabídky, promyslím si to. Dej mi čas." Jane se chtěla od toho nebezpečného muže držet co nejdál. "Počkej!" řekl Hugh. "Ano, pane Crafte?" "Tvoje jméno?" Hugh se na ni upřeně zadíval a pak pokračoval: "Já neznám tvoje jméno." "Jane Fowlerová. Mohu se zeptat, pane Crafte? Můžu už jít?" "Dobře." To Jane vůbec nečekala. Hugh Croft ji nechal bez dalšího slova odejít. Jane si dávala pozor, aby ji Hugh nechytil. Utekla tak rychle, jak jí nohy stačily. Když Jane odešla, Hugh tam zůstal stát jako přikovaný. Zcela ignoroval muže ležící na zemi, kteří bolestí sténali. Byla to skutečně Jane Fowlerová, kdo je tak zřídil. Měli pocit, jako by jim každou kost v těle rozsekala na kousky. Utopeni v nesnesitelné bolesti nevnímali, co si Hugh Croft a Jane Fowlerová říkali. A navíc, muž, který před nimi stál, byl někdo, koho nikdy nechtěli potkat, natož urazit. Hugh Croft byl Lucifer ze Stormton City. V tu chvíli k němu uctivě přistoupil muž, který vypadal jako profesionální bodyguard: "Pane Crafte." Hugh klidným hlasem řekl: "Uklidit to tu. Už nikdy nechci tyhle lidi vidět." Jeho hlas byl klidný a vyrovnaný. Mluvil, jako by se svými zaměstnanci vedl obyčejný rozhovor o počasí, a ne jako by vydával rozkaz zbavit někoho života. Vzít někomu život pro Hugha Crofta nic neznamenalo. Bylo to pro něj snadné jako procházka parkem. Už si na to zvykl. "Ano, pane!" "Pane Crafte, má i ta dáma předtím krevní skupinu Omega?" Hugh na něj chladně pohlédl. "Slyšel jsi, co jsme si říkali, Life?" Ten jediný pohled stačil na to, aby se Life Croft skácel na kolena a okamžitě se celý orosil potem. "Omlouvám se, pane Crafte! Nechtěl jsem." Za jménem Life Croft se skrýval hlubší smysl. Life se stal Hughovým osobním strážcem poté, co prošel všemi náročnými testy, které byly určené pro Hughovu ochranku. Dostal jméno Life, protože mu Hugh Croft zachránil život. Nebýt Hugha, už by nebyl naživu. Proto se jmenoval Life Croft. Jeho jméno symbolizovalo Hughův život. Life Croft byl ochotný bez mrknutí oka obětovat svůj život za Hughův. Přestože byl ochotný pro Hugha Crofta zemřít, nemohl uniknout hrozbě, že ho zabije jako prvního. Měl o svůj život takový strach, že se okamžitě skácel na kolena. Hugh Croft byl jako král temnoty a zdálo se přirozené, že má nad svými otroky absolutní moc. "Neřeš to," řekl Hugh smířlivě. Nečekal ho žádný trest. Ale to Life rozbušilo srdce ještě víc. Připadalo mu to jako špatné znamení. Nikdo nedokázal odhadnout Hughovy emoce. Byl by raději, kdyby ho Hugh potrestal. Trest by byl lepší než jeho 'odpuštění'. "Přijde ke mně, dřív nebo pozdějc," zamumlal Hugh tiše. Lidé s krevní skupinou Omega byli obdařeni mimořádným talentem a fyzickými předpoklady. Ale jako vedlejší účinek je provázely nekonečné noční můry. Hugh byl chladnokrevný a bezcitný a zabíjel bez mrknutí oka. Ale k těm, kteří se mu vryli do srdce, se choval jako gentleman. Cítil k Jane posedlost a majetnické sklony. Jednoho dne Jane sama ochotně souhlasí s tím, že s ním uzavře dohodu. Bude to dohoda o tom, že bude spát s ďáblem.