Sabrinino hledisko Zpráva o Irisině těhotenství mě zasáhla jako cihla do zdi. Cítila jsem se zrazena jako nikdy předtím, jako by vesmír stál na její straně, i když jsem v téhle situaci byla já obětí. „Aha,“ zašeptala jsem, když mi tu novinu oznámili, a svůj vlastní hlas jsem skoro nepoznala. Zayn zářil nadšením, popadl Iris, zatočil s ní a pak ji vášnivě políbil, aniž by se staral o to, že jsem tam. Když jsem je viděla skoro každý den celý minulý týden, vždycky mě to zasáhlo novou vlnou bolesti a utrpení. Vždycky mi to připomnělo, co jsem ztratila a o co se teď musím dělit se svou mladší sestrou. Za boží milosti. Protože moje sestra měla souhlas našich rodičů, nijak se neomezovala a vždycky mi to dávala okatě najevo, kdykoli jsem byla poblíž, když se mazlila s mým druhem. Vždycky se radovala, když mi připomínala, že mi vzala všechno. Kdykoli mi to připomněla, bolest v mé hrudi se znásobila. Chci věřit, že jen blafovala, ale s každým dalším dnem se ptám, jestli jsem jí opravdu všechno neprohrála. Zayn se mnou pořád tráví noci v ložnici a Iris se každý den vrací k rodičům, kde ji vždycky přivítají s otevřenou náručí, ale co na tom záleží, když se mě můj druh a manžel odmítá dotknout. „A co já?“ zeptala jsem se váhavě, hlas se mi trochu třásl a ruce se mi chvěly šokem. Zhluboka jsem se nadechla a strčila si ruce do kapes, abych skryla, jak se mi třesou. Můj druh se pomalu odtáhl od usmívající se Iris a pak si mě na chvíli prohlédl od hlavy až k patě, než pokrčil rameny. „Jsi neplodná, Rino,“ promluvil konečně, hlas chladný a neúprosný, a mně se okamžitě otevřela ústa, když mi hrudí projela bodavá bolest. Zayn mě nikdy předtím nenazval neplodnou. Obvykle mě utěšoval, když jsem byla smutná kvůli tomu, že členové smečky klebetili o mé neplodnosti, a dokonce mi obvykle vyčítal, když jsem se tak sama označovala. „C-cože?“ zašeptala jsem, mysl se mi točila v nevěřícnosti, a on pokrčil rameny a přitáhl si Iris k sobě. Skoro jsem nemohla uvěřit, že by mi to kdy mohl říct. Kdysi jsem věřila, že mě miluje stejně jako já jeho, ale teď se mi zdálo, že už roky žiju ve lži a Zaynův nedávný postoj a nedostatek lítosti to dokazovaly. „To je pravda. Samozřejmě, nesoudím tě… ale je to tak, jak to je,“ pokračoval a svými bezcitnými slovy mi zarýval dýku zrady hlouběji do srdce. Uvnitř jsem se hroutila, ale nechtěla jsem jim dopřát ten luxus, aby mě zase viděli plakat. „T-takže… tohle dítě bude tvůj dědic?“ zeptala jsem se po hlubokém nadechnutí. Můj hlas mohl znít klidně, ale uvnitř jsem byla naprosto zničená. Ne proto, že moje sestra otěhotněla, když já jsem nemohla, ale jen proto, že to bylo s mým manželem. „Jo. Už bylo na čase, nemyslíš?“ protáhl a ta odpověď mě zasáhla jako studená facka. Na chvíli se mi udělalo strašně mdlo a potichu jsem se ptala, jak je možné, že můj druh a sestra necítí ani trochu viny. Usmívali se od ucha k uchu, jako by to byla naprosto normální věc. Než jsem vůbec stačila něco říct, Iris poskočila a zatáhla Zayna za ruku, dokud se na ni nepodíval. Když jsem se na ni teď dívala, hněv a bolest mi naplnily každý kousek žil. Bylo to, jako bych se neustále potápěla do propasti bolesti od toho dne, kdy jsem je spolu nachytala, a s každým dalším okamžikem mě jejich činy strkaly hlouběji. „Uspořádejme oslavu na počest tohoto těhotenství, kterým se bohyně Měsíce konečně rozhodla požehnat trůn,“ navrhla a na Zaynově tváři se objevil malý úsměv, než se sklonil a políbil ji na čelo. V krku se mi začala hromadit žluč. Kdyby mi někdo řekl, že se moje sestra a druh budou jednoho dne chovat takhle v mé přítomnosti, okamžitě bych se mu vysmála. Moje sestra a druh spolu vycházeli docela dobře, ale nikdy si nebyli natolik blízcí, aby to ve mně vzbudilo podezření, ale to proto, že jsem své sestře a druhu tolik věřila. Nebo jsem celou tu dobu nebyla schopná vidět, co se děje přímo přede mnou? „Oslava nezní špatně,“ odpověděl Zayn na Irisin návrh po chvíli a já jsem okamžitě našla svůj hlas, čelist napjatá. „Rozhodně ne!“ Můj výkřik je přiměl, aby se na mě v tu chvíli podívali, s překvapeným výrazem v obličeji. Jejich šokované výrazy byly velmi pochopitelné, protože já skoro nikdy nezvyšuju hlas. „Nemůžete uspořádat oslavu, to by z téhle vaší věci udělalo veřejnou záležitost a dohodli jsme se, že to bude tajemství, ne?“ zeptala jsem se a srdce mi bušilo o žebra. Kdyby se rozneslo, že se ti dva spolu vyspali a čekají spolu dítě, už bych nikdy nikomu nedokázala pohlédnout do očí hanbou. Zayn se trochu zasmál a protočil oči. „No, to bylo předtím, než otěhotněla. Ale teď je těhotná. Určitě nemůžeš čekat, že to budu držet v tajnosti, nejsi přece tak krutá.“ Vydala jsem nevěřícný posměšek, když mi srdce zaplavila další bolest z jeho nedostatku lítosti nebo soucitu. Momentálně jsem se topila v bolesti a on se ani neobtěžoval zeptat se mě, jak se cítím. „Krutá? Jestli je někdo krutý, tak jsi to ty, kdo se rozhodl mi takhle ublížit,“ ukázala jsem na něj prstem, když jsem mluvila, zatímco moje ruka sáhla ke krku, abych si na něj trochu zatlačila, protože se mi najednou hůř dýchalo kvůli záplavě bolesti, která tam přebývala. „Uspořádáme oslavu, Rino. Nemůžeš tomu zabránit,“ odpověděl konečně Zayn, který měl na tváři otrávený výraz, a já jsem cítila, jak mi srdce okamžitě kleslo do žaludku a zmocnil se mě pocit zkázy. „Měli jsme dohodu, Zayne,“ připomněla jsem mu a snažila jsem se zůstat klidná. Cítila jsem se jako malá loď uprostřed velké bouře. Jak má člověk zůstat klidný v takové situaci? Zaynův pohled se zúžil a okamžitě zavrtěl hlavou. „Nikdy jsme žádnou neměli,“ vyštěkl na mě a já jsem cítila, jak trochu zakolísám. Jeho chladná slova mě zasáhla do hrudi spolu s další vlnou bolesti a mé plíce na několik sekund přestaly fungovat. Cítila jsem, jak mě v očích pálí slzy, ale byla jsem odhodlaná je zadržet, protože jsem pochopila, že pláč ve většině případů nic nezmění. Kdysi Zayn okamžitě vyhověl všemu, co jsem potřebovala, jakmile jsem začala plakat. Nenáviděl pohled na mě, jak pláču, ale teď se zdálo, že mu to vůbec nevadí. Takže, co je na tom? „Jestli to uděláš, víš, že se budu stydět před všemi. Budu terčem posměchu v celé smečce. Prosím, Zayne. Jestli tvrdíš, že mě ještě miluješ, nedělej to,“ vykřikla jsem, zoufalství mi bylo slyšet v hlase, když jsem se natáhla k jeho noze, ale on se odtáhl. Zvuk Irisina posměchu mě přiměl se na ni podívat, ale ona protočila oči a okamžitě odvrátila pohled. „Přestaň být tak sobecká! Měla bys mít radost, že jsem konečně získala dědice. Jestli mě opravdu miluješ, dáš to před své malé nepříjemnosti,“ odsekl rozzlobeně, hlas chladný a pevný, a já jsem se zachvěla, srdce se mi opět úplně roztříštilo. „Miluju tě, Zayne. Víš, že ano, a proto tě prosím, abys–“ Ještě jsem mluvila, když se Iris ozvala. „Pojďme naplánovat tu oslavu, Zayne. Nech moji sestru samotnou, ona si zjevně potřebuje odpočinout,“ navrhla účelově, s lišáckým výrazem v obličeji a já jsem okamžitě cítila, jak se mi srdce pomalu plní hněvem. Vyhýbala jsem se s ní jakýmkoli zbytečným výměnám názorů, protože jsem věřila, že by to bylo zbytečné, protože moji rodiče a Zayn stáli na její straně. „Ty zrůdo, ty zrádce, ty zmije! Nestydíš se za to, co jsi mi udělala? Prakticky jsem tě vychovala a ty ses mi rozhodla odvděčit tímhle způsobem?“ Můj hlas naplnil celou místnost a bolest, kterou jsem se snažila udržet na uzdě, se okamžitě vrátila. Pomalu jsem vydechla a snažila jsem se uklidnit. Nechat je znovu vidět plakat, jako když jsem je spolu nachytala, bylo to poslední, co jsem chtěla, zvlášť když jsem věděla, že by to Iris povzbudilo. „Přestaň být taková nenávistná, Rino. Možná se bohyně Měsíce konečně slituje a požehná tě dítětem!“ vykřikla na mě moje sestra, protočila oči a pohrdavě se na mě podívala, a pak se maniakálně zasmála, než prakticky odtáhla Zayna pryč a nechala mě úplně se potopit do propasti bolesti, dokud se v ní úplně neutopím. ~~~ Na tu oslavu jsem nešla, ale přesně jsem věděla, kdy byla oznámena zpráva o těhotenství, protože se k nebi vznášel hlasitý radostný výkřik, a po té noci všichni v paláci mluvili jen o tom, že mi moje sestra ukradla moje místo a že jsem opravdu prokletá, protože jsem ještě neotěhotněla. Snažila jsem se vymyslet, co bych v takové situaci mohla dělat, ale pořád jsem na nic nepřicházela. Když Zayn ten večer vstoupil do ložnice, přišel s Iris zavěšenou na jeho paži. V posteli jsem vzlykala, ale okamžitě jsem si otřela tváře. Bolest v mé hrudi se okamžitě proměnila v hněv při pohledu na ně, jak vypadají jako nejšťastnější pár na světě, zatímco já jsem se tady topila v bolesti, kterou mi způsobili. Klekla jsem si na postel a okamžitě jsem na něj ukázala prstem. „Půjdu ven a nechám se od někoho ošukat! Tohle je otevřené manželství, že jo? Tak to udělám!“ varovala jsem, hlas pevný a jistý, a za to jsem si zatleskala, protože uvnitř jsem byla naprosto zničená. Zayn se chvíli smál, než odpověděl. „Myslíš, že by mi to vadilo, kdybys to udělala?“ Jeho otázka mě šokovala až do morku kostí. Alfy se tak nerady dělí o své ženy, protože jsou od přírody majetnické. Myslela jsem si, že ta hrozba ho má trochu srovnat nebo se ke mně alespoň trochu lépe chovat. Místo toho se zasmál mému šokovanému výrazu. „Cože? Neříkej mi, že sis myslela, že budu žárlit nebo něco. Je mi jedno, jestli to uděláš. Za prvé, jsem si jistý, že s tebou bude souhlasit jen spodina, až půjdeš ven, protože už nejsi atraktivní. Zošklivěla jsi.“ Otevřela jsem ústa a čelist mi klesla až na zem z jeho odporných a krutých slov. Ta trocha sebevědomí, kterou jsem cítila, když jsem vyhrožovala, že půjdu ven a podvedu ho, se mi rozpadla u nohou. „Zayne!“ vykřikla jsem v naprosté nevěřícnosti, moje mysl se točila z jeho odhalení. Znamená to, že se mu nelíbím už odjakživa? Jestli ano, proč si vybral zrovna mě v tu noc, kdy zdědil trůn? Proč mě nechal věřit, že mě miluje a touží po mně? „A když už jsi u toho, navrhuju ti, abys se neobtěžovala používat ochranu. Nech se ošukat bez kondomu, stejně neotěhotníš,“ pokračoval pohrdavě, krutě mě vytrhl z mých myšlenek a já jsem nemohla uvěřit, že slyším tyhle odporné slova od něj. „Ty zrůdo!“ zašeptala jsem, rty se mi chvěly, ale on se jen ušklíbl. „Když už spolu vedeme tenhle rozhovor, chtěl jsem tě požádat, abys se z téhle ložnice vystěhovala,“ oznámil a mně se rozšířily oči zmatením, můj tep se zrychlil. „Cože? Proč?“ „Pro Iris. Dneska se ke mně nastěhuje natrvalo. Taky se nakonec vzdáš trůnu pro ni. Je jen fér, aby se stala mojí Lunou, teď když porodí mého dědice, nemyslíš?“ „C-cože?“ zašeptala jsem, neschopná uvěřit svým uším. Najednou se mi z toho šoku zatočila hlava. Zayn se ale odmítl opakovat dvakrát. „Slyšela jsi mě,“ odsekl a já jsem se zachvěla. „Nemůžeš to udělat, Zayne. Nemůžeš mi vzít trůn. Odmítám se vzdát téhle jediné věci, která mi zbyla, a odmítám nechat Iris získat všechno, co jsem roky budovala. Nakonec budu bojovat o to, co je moje, ať se děje, co se děje,“ slíbila jsem nahlas, nestarala jsem se o to, že služebné, které to momentálně poslouchaly, si dneska nepochybně užijí. Zayn měl na tváři rozzlobený výraz, přešel místnost a tak silně mě uhodil přes tvář, že jsem narazila do zdi. Ta facka mě tak omráčila, že jsem na pár sekund omdlela. Když jsem se vrátila do reality, Zayn mě varoval, abych ho už nikdy takhle nerespektovala, než odešel s usmívající se Iris, která mi koketně zamávala a poslala mi pusu, když šla za ním. Zůstala jsem potom na tom samém místě, celá otupělá. Moje mysl se neustále točila v nevěřícnosti. Tohle už nebyl ten milující alfa, za kterého jsem se vdala. Můj Zayn mě nikdy předtím neuhodil. Můj druh se přes noc proměnil v zrůdu. Co jsem si neuvědomila, bylo, že ta facka byla jen začátek. Druhý den mě probudila studená voda. Když jsem otevřela oči, setkala jsem se se Zaynovýma chladnýma očima. Rozhlédla jsem se kolem a našla jsem několik služebných na kolenou. Byly to ty samé, které mi včera pomáhaly přestěhovat se do tohohle nového pokoje. Okamžitě na mě ukázaly, jakmile si všimly, že jsem vzhůru. „Ona nám nařídila, abychom otrávily lady Iris, vaše veličenstvo.“ „Co to kurva?“