XANDEROVĚ POHLED: Dech se mi zadrhl v hrudi v momentě, kdy Sabrina vstoupila do jídelny. Z dálky jsem ji viděl, to nepatrné zamračení obav a zmatku na jejím čele, ten způsob, jak si kousala ret – čehož jsem si všiml, že vždycky dělá, když o něčem přemýšlí – zahlédla mě, ale z té vzdálenosti mě nemohla vidět jasně. Jen já ji. Šla blíž, její kroky se lehce rozléhaly po sále. Její vlasy se jí valily