SABRININA PERSPEKTIVA: Dneska už mám těch sraček až po krk. „Jaký klavírní pokoj, můj pane?" zeptala jsem se a zvedla bradu, abych se mu podívala do očí. Jeho temné oči se zúžily. „Až skončíš s povinnostmi, přijď do mých komnat." Zvedlo se mi obočí. Jeho komnaty? No, to je velmi nečekané. „Proč?" zeptala jsem se. „Jsem králův host a ty musíš poslouchat." Vyplázla jsem jazyk na tvář a povzdychla si