Sabrinina perspektiva: „Mami, nachytala jsem Iris v posteli s mým druhem.“ S námahou jsem protlačila ta hořká slova hrdlem, ve kterém mi uvízl knedlík emocí. Slzy, které jsem se ze všech sil snažila udržet na uzdě, když jsem opouštěla palác a mířila k domu rodičů, se konečně prodraly ven. „Nachytala jsem je spolu a- a Zayn mi kurva navrhl, abychom otevřeli naše manželství! Jak mi to mohli udělat? Jak mě mohla moje vlastní mladší sestra takhle zradit?“ Tentokrát jsem už naplno vzlykala, slzy mi otřásaly celým tělem. V mysli mi proběhl obraz mého druha, jak souloží s mojí sestrou – jako vyhladovělý muž, s takovou vervou a energií, přičemž neustále skandoval její jméno, zvlášť když se mě už po nocích sotva dotkl a ani se nenamáhal vložit do toho nějakou energii, když už se mnou souložil – a to mi zlomilo srdce znovu a znovu. Moje matka měla ustaraný výraz ve tváři, když si ke mně přisedla. „Zlato…“ začala moje matka vedle mě, hlas měla jemný a konejšivý. „Nebudete jí hned teď volat?“ Přerušila jsem matku svou další otázkou. Výraz v její tváři na okamžik zamrzl a já jsem jednou zamrkala, pohled mi na moment zalétl k otci. „Zavoláte jí a vynadáte jí za to, že udělala něco tak podlého a sobeckého své vlastní sestře, že?“ Pokračovala jsem, bolestný pohled mi přebíhal mezi rodiči. Důvod, proč jsem se rozhodla přijít k rodičům poté, co jsem nachytala svou sestru a druha v posteli, byl ten, že jsem doufala, že ji předvolají a varují, aby se držela od mého druha dál, nebo něco podobného. Nicméně, dostalo se mi pravého opaku, a v tu chvíli jsem se začala ptát sama sebe, jak se mi podařilo přehlédnout všechny ty signály. Moje matka, která stále seděla vedle mě, natáhla ruku k mé. „Zlato, my všichni jsme věděli, že se to v nějakém bodě stane, zvlášť v tvém neplodném stavu.“ Její slova bodala víc, než měla. Ztuhla jsem, jako bych byla politá studenou vodou. Stiskla mi ruku. „Jsi spárovaná se Zaynem už přes čtyři roky a ještě jsi mu neposkytla dědice. Myslím, že je skvělé, že se tvoje sestra dala dohromady s tvým druhem, aby mohla… no víš.“ Pokračovala a mně údivem poklesla čelist. Vytrhla jsem svou ruku z její, jako bych se právě spálila. „Cože?“ Vyjekla jsem a sledovala, jak trochu pokrčila rameny. „Buďme realisti, Rino. Tohle se muselo stát. Tvůj manžel je alfa této smečky. Neposkytnout smečce dědice celou tu dobu na něj nevrhá dobré světlo jako na alfu smečky. Je dobře, že tvoje sestra zasáhla dřív, než to udělá nějaká náhodná holka.“ Jak moje matka mluvila, podívala jsem se na otce a viděla jsem, jak přikyvuje na souhlas, a přepadla mě touha se smát a plakat zároveň, za boží milosti. Kdy se to pokazilo? Jak jsme se sem dostali? Moji rodiče mě nikdy předtím takhle neobhajovali. Místo toho potřebovali nejdřív pochopit problém z obou stran, a nikdy mi to nepřišlo divné, protože jsem věřila, že jsou jen logičtí. Ale teď, aniž by se obtěžovali zavolat mojí sestře, ji vášnivě obhajovali, když se v této situaci jasně mýlila. Ani se mnou ani na vteřinu nesoucítili. Já jsem tady oběť, ta, kterou její milenec ze střední školy právě takhle zradil, ta, která prakticky vychovala svou malou sestru, jen aby zjistila, že tu samou sestru souloží její druh. Co jsem udělala, že si tohle zasloužím? „Mami, to, co říkáš, nedává smysl. Iris souložila s mým druhem za mými zády a vy oba říkáte, že je to v pořádku? Vy oba stojíte na její straně?“ Vyžadovala jsem, srdce se mi sevřelo bolestí. Podívala jsem se na svého otce a on odvrátil zrak, a to mi projelo hrudí jako blesk. Moje matka měla v obličeji chmurný výraz, když jsem na ni znovu zírala. „Lepší tvoje malá sestra než úplně cizí člověk, nemyslíš?“ Moje zlomené srdce se rozbilo ještě víc, rozpadlo se na tisíc kousků. Moji rodiče právě dokázali, že jim na mně nezáleží. Kvůli tomuto šílenství jsem se začala ptát, jestli jim na mně někdy záleželo tak, jak jsem vždycky věřila. Můj druh a jediná sestra mě právě zradili. Jako by to nebyla dost velká bolest pro jednu utrápenou ženu, právě jsem si uvědomila, že moji rodiče se o mě taky nestarají. Neměla jsem na své straně nikoho poté, co mi tak moc ublížili. Všechno, co jsem měla, byly moje slané slzy, zlomené srdce a moje omega, která v mé hrudi uvadala. Když jsem vycházela z domu svých rodičů, cítila jsem se mnohem hůř, než když jsem přišla nahlásit jim svou sestru. Když mě odvezli zpátky do paláce, celé mé tělo bylo znecitlivělé. Byla jsem si jistá, že můj život už nemůže být horší, než už byl, ale to jen do týdne poté, co Iris oznámila, že je těhotná.