ADOLPHŮV POHLED Nikdy jsem si nemyslel, že bych někdy držel příbor tak křečovitě. Pěstí se mi zbělely, jak jsem svíral lžíci, snaže se potlačit svůj hněv. "Slyšel jsem jen šeptání…," povídal Fenris. Ta žena mě sice dokázala udělat šťastným, ale překvapovalo mě, že mě dokáže i takhle rozzuřit. "….ale je to jen fáma…," pokračoval Fenris. Opět to dělala, nacházela potěšení v tom, že mě rozčiluje. Kdy