PĚT LET POZDĚJI POHLED RUBY „Dobře Adriane, pojď sem,“ řekla jsem a můj syn ke mně přišel. „Můžu si to dát na obličej, mami?“ zeptala se Anna, moje malá holčička, a ukázala mi hnědý pudr na stole a zamračila se do zrcadla. „To není tvoje barva, Anno, kde jsi to vůbec vzala?“ zeptala jsem se zamračeně. „Adrian to fo-“ Adrian se ode mě znepokojeně odtrhl a spěchal zakrýt sestře ústa dlaní. Zamžoural