RUBY – POHLED PRVNÍ OSOBY. „Smím prosit?“ Jeho otázka mi zazněla v uších a má vyrovnanost se málem zhroutila. Žádal mě o tanec před všemi těmi lidmi. Vzhlédla jsem k němu a pozvedla obočí, když jsem si z jeho tváře přečetla tu otázku. Způsob, jakým se na mě Adolf díval, to myslel vážně. Jeho oči zůstaly upřené na mou tvář, jak očekával odpověď, která uvízla někde v mém hrdle. Naprosto mě to zaskoč