ADOLPHŮV POHLED Dveře se otevřely a můj dychtivý pohled se upřel na ženu, která v nich stála. Všichni v té rozlehlé místnosti; od alf po bety a omegy, zdivočelí vlci, normální vlci a hodnostáři z mé smečky i jiných smeček, povstali v úctě, zalapali po dechu v úžasu. Po celou tu dobu byly mé oči upřené na dveře. Můj vlk byl neklidný, jak jsme očekávali její příchod. Fenris stál po mém boku a kněz,