ADOLPHŮV POHLED Vítr kvílel v dáli, když jsme se řítili z hranic smečky do hustého lesa. Vzduch byl chladný a blížila se noc. Kopyta našich koní s chvatem bušila do země. Pak jsme náhle zpomalili, abychom se znovu zorientovali. Ragnulf, stopař, který nás vedl, sesedl z koně a bloudil po lese a hledal stopu – stopu čarodějnice. Zatímco se tím zabýval, mé oči uháněly k Ragnulfovi. Od té doby, co jsm