RUBÍN POHLED
Zvedla jsem si lem šatů výš, málem jsem zakopla, jak jsem vyběhla z Adolfova pokoje.
Přemýšlela jsem, co jsem udělala, když jsem procházela temnými chodbami plnými stráží. Zajímalo mě, jestli tu byli, když mě Adolf vláčel do svého pokoje.
I kdyby viděli, jak mě vláčí nebo dokonce škrtí. Vsadím se, že by ani nehnuli brvou, koneckonců to byl král Lycanů.
Každopádně bylo dobře, že stráže
