RUBY – POHLED PRVNÍ OSOBY Spěchala jsem za Fenrisem rychlým tempem, téměř jsem přešla do klusu, abych se vyrovnala jeho dlouhým krokům. Srdce mi tížilo znepokojení o Adolfa. Neměla jsem tušení, čím prochází, ale z nějakého důvodu, spojeného se strachem v Fenrisových očích, když vešel do mé ložnice, jsem poznala, že se děje něco vážného, a už jen to mě trápilo. Podle Fenrise byl Adolf v místnosti p