RAGNULFOVA PERSPEKTIVA Málem jsem ji měl. TU MRCHU! Byl jsem tak blízko, že jsem mohl ochutnat naše vítězství na jazyku, jak jsem se k ní plížil blíž, připraven vrazit jí meč do jejího černého srdce, ale to všechno zmizelo, jakmile na mě padl její pohled, a každý sval v mém těle ztuhl. Nemohl jsem se pohnout. Nemohl jsem nic dělat. Bylo to, jako by moje tělo už nebylo moje. Snažil jsem se pohnout,