Přišla ke své sestře a podívala se na ni. Valentinině bledě plavé vlasy jí ležely kolem hlavy; nepotřebovala, aby jí někdo říkal, že jí je matka čas od času pročesává, jen aby se ujistila, že její dcera ještě žije. „Já taky, Meno. Taky jsem se tak bála...pořád se bojím,“ dodala, „ale už je mi líp. Bylo strašně děsivé tady čekat, srdce mi bušilo až v krku, protože jsem nechtěla, aby přišli a řekli