Šokované ticho. Vzduch byl tak hustý a napjatý, že se vznášel pouze výbušný výrok Alfy krále, pronesený klidně, ale s prudkostí. "Sakra," zamumlal nakonec nahlas vrchní strážce Rodarh. Ať už čekali cokoliv, tohle to nebylo. "Ona je má družka." Zavrčení se mu vydralo z úst. Znovu. "Chcete všichni mé družce ublížit?" Pak se mu v očích zablýskla jantarová barva. Zlovolná jantarově zlatá. Ticho se pro