Šokované ticho.
Vzduch byl tak hustý a napjatý, že se vznášel pouze výbušný výrok Alfy krále, pronesený klidně, ale s prudkostí.
"Sakra," zamumlal nakonec nahlas vrchní strážce Rodarh. Ať už čekali cokoliv, tohle to nebylo.
"Ona je má družka." Zavrčení se mu vydralo z úst. Znovu. "Chcete všichni mé družce ublížit?" Pak se mu v očích zablýskla jantarová barva. Zlovolná jantarově zlatá.
Ticho se pro
