Když stoupala po schodech do čtvrtého patra domu, kde si jasně pamatovala jeho ložnici, žasla nad prázdnotou toho velkého hradu. Stejně jako onoho rána před čtyřmi dny, neviděla ani živáčka.
Došla k jeho ložnici, ale i ta byla prázdná. Kde byl? Věděla, že tam je. Musel být, když ji tam jeho muži pustili.
"Wolfariane..." zavolala váhavě a rozhlédla se.
Žádná odpověď.
Zcela zapomněla na jeho pokyny
