"Ach, neboj se o mě, paní má. Jsem vlk. Budu v pořádku." Už stála u dveří pánovy ložnice. Otevřela je a vešla dovnitř, "Budu v pořádku."
Pohled na postel jí připomněl všechno, co se stalo. Jen ji to ještě víc rozpálilo, až měla pocit, že jí tváře hoří.
Její přepracované tělo také reagovalo, což nebylo k smíchu.
Mirian odhodila prostěradlo, které ji přikrývalo, a nechala ji úplně nahou. Ismena se u
