„Přestaň s tím,“ zavrčel ten rozkaz skrz zaťaté zuby. Zírala na něj a nevinně zamrkala. „Přestat s čím?“ Pauza. Ještě tvrdší zamračení. „Víš, co voní líp než strach?“ Netušila, co tím myslí, ale podařilo se jí vyjeknout. „Co…?“ „Chtíč. Touha.“ Vyplivl ta slova, jako by chutnala špatně. „Ta vůně tvé vlhkosti mě dohání k šílenství. Skoro cítím tvou touhu po mém ptáku, Samice, a to mě žene na pokraj.