Kapitola osmdesátá čtvrtá •ALEXANDR• Zamrkal jsem a probral se, tíha probíhajícího vyšetřování mi ležela na hrudi. Ranní slunce pronikalo skrz závěsy a zalévalo pokoj jemnou září, v ostrém kontrastu k mé zamlžené mysli. Pohlédl jsem na Scarlett, která vedle mě stále klidně spala, její rysy byly vyrovnané a pokojné a tiše pochrupovala. Pohled na ni byl něco, na co jsem se těšil každý den. Už jen je