Kapitola čtyřicet čtyři
•SCARLETT•
Dech se mi zastavil, když jsem spatřila vysokou postavu stojící u vchodu do jídelny. Vidlička mi vypadla z ruky a hlasitě zacinkala o talíř.
Co tady proboha dělá tahle nestvůra? Myslela jsem, že jsem mu unikla, že už ho nikdy neuvidím, ale teď tu stál s úsměvem na tváři a díval se na lidi u stolu. Ještě si mě nevšiml.
"Josefe! Rádi tě konečně vidíme," řekla Ella
















