Kapitola osmdesát osmá •SCARLETT• V hlavě mi pulzovalo, jak jsem pomalu nabývala vědomí. Studená, vlhká podlaha skladu mě tlačila do tváře a já jsem zamrkala, snažíce se rozptýlit mlhu v mé mysli. Poslední, na co jsem si vzpomněla, byl posměšný smích muže, který nás přepadl. S námahou jsem se posadila, můj zrak byl stále rozmazaný. Vedle mě se Alexander začal probouzet, jeho tvář byla bledá a vyče