Kapitola padesát pět
•SCARLETT•
„Mám pro tebe překvapení,“ zašeptala jsem Alexandrovi a on zvedl obočí.
„Ach? Co by to mohlo být?“ zamumlal a upřeně se na mě zahleděl.
„Uvidíš,“ odpověděla jsem mu. „Zasloužíš si odměnu za ty dobré skutky, co jsi dnes vykonal, nemyslíš?“ zeptala jsem se a vstala. Oči ho následovaly.
„Ano, zasloužím. Je ta odměna to, co si myslím?“ zeptal se a já se ušklíbla.
„Ještě
















