Kapitola padesát pět •SCARLETT• „Mám pro tebe překvapení,“ zašeptala jsem Alexandrovi a on zvedl obočí. „Ach? Co by to mohlo být?“ zamumlal a upřeně se na mě zahleděl. „Uvidíš,“ odpověděla jsem mu. „Zasloužíš si odměnu za ty dobré skutky, co jsi dnes vykonal, nemyslíš?“ zeptala jsem se a vstala. Oči ho následovaly. „Ano, zasloužím. Je ta odměna to, co si myslím?“ zeptal se a já se ušklíbla. „Ještě