Kapitola devátá •ALEXANDER• Hned jak jsem vyšel z rezortu, uviděl jsem řadu taxíků, jak říkala recepční. Ležérně jsem přešel k prvnímu, který mi padl do oka, a pustil se s ním do krátké konverzace. „Dobrý den. Je tento taxík k dispozici?“ zeptal jsem se muže středního věku, který vypadal, že mu bude něco po čtyřicítce. Měl tvář plnou vousů a vypadal velmi mile. Chvíli si mě prohlížel, než odpovědě