„Tohle místo už Kent nepoužívá,“ říká, „ale před nějakou dobou jsem to tu dala do pořádku. Říkala jsem si, že je to lepší takhle, než aby bylo všechno jen v krabicích. Takhle, kdyby se potřeboval něčím probrat, má si kam sednout.“
„Má štěstí, že mu tak pomáháš,“ zamumlám a rozhlížím se kolem.
„To jsou všechno staré rodinné věci,“ řekne Fiona a mávne rukou ke vzdálenější zdi, „ale tohle,“ zavede mě
















