Kývli na souhlas a pak jsme odjeli. Teď jsme pětačtyřicet minut za městem, míříme pryč od stájí a směrem k pláži. Už ve vzduchu cítím sůl. Miluju pláž – vždycky jsem ji milovala, navzdory mé sněhobílé pleti a sklonu spálit se do ruda jako rak. Na pláži je prostě něco, co mě volá. Zastavíme na určeném místě a Daniel mi položí ruku na paži, když se dychtivě natahuju po dveřích, a naznačuje, že mám c