Druhý den hltám snídani, jak nejrychleji to jde, a už mám na sobě jezdecké boty a těsné jodhpury srnčí barvy, které se mi dnes ráno ani ne tak záhadně objevily v pokoji. Dívám se směrem ke kuchyni, ale Kent dnes nevaří. Kde je? Nemůžu se dočkat, až budu ve stáji – až zase uvidím Heathcliffa – až začnu – Vypiju pomerančový džus jedním velkým douškem a Daniel se mi směje. „Vážně,“ řekne s ještě plný