„Fiono…“ řeknu a oči se mi rozšíří. „Nevím, jestli to dokážu – je to tak nebezpečné. Jestli Kent –“
„Prosím, zlato,“ řekne a v očích má skutečnou, naléhavou prosbu. „Vím, o co tě žádám, a nežádala bych tě, kdyby to nebylo tak důležité. Slibuju ti, slibuju – nikomu, koho miluješ, se nic nestane, když to uděláš. Platí?“
Kousnu se do rtu a zvažuju to. Fiona ode mě poodstoupí a nechá mi vzkaz v ruce.
















