Edwardův pohled Opřel jsem se v křesle a sledoval, jak Patrick Montgomery v mé kanceláři ztrácí nervy. Chodil sem a tam, tvář rudou, rukama divoce gestikuloval a lamentoval nad tou "novou" dohodou. Zachovával jsem klidný výraz, téměř znuděný, ale uvnitř jsem se bavil. Ten chlap byl předvídatelný – chamtivý hráč, který nevěděl, kdy má složit karty. "To je absurdní, Edwarde!" křičel a hodil papíry p