Penelopin pohled
Snídaně byla studená a tichá. Až moc tichá. Jediný zvuk v místnosti vycházel od Tatiany, která žvýkala a polykala jídlo s jakousi samolibou spokojeností, naprosto nerušená tím tichem. Zírala jsem na Edwarda, ale on se na mě nepodíval. Jeho tvář byla jako kámen, chladnější než obvykle – chladnější, než jsem si myslela, že je vůbec možné.
Hrábal se vidličkou v jídle a šťouchal do ko
















