Penelopin pohled „Panebože, Pen, kde jsi k sakru byla?“ Tatiana ke mně přiskočila, sotva jsem vstoupila dovnitř, a dívala se na mě, jako bych spáchala nějaký zločin. Třásla se strachy, ale zároveň zněla i naštvaně. Oči měla dokořán a na čele se jí rýsovaly malé vrásky, jako by byla ve stresu už celé hodiny. Na vteřinu jsem zamrzla a jen na ni zírala. V pokoji kolem mě panoval chaos. Dva policisté