Penelopin pohled
Stál tam, ledabyle opřený o zárubeň dveří, jeho vysoká postava vyplňovala prostor, jako by mu patřil. Jednoduché bílé tričko se mu lepilo na hruď, tmavé kalhoty mu visely tak akorát na bocích. Jeho přítomnost vysála z pokoje veškerý vzduch a nechala mě bez dechu. Sevření ručníku kolem mě se zesílilo, jako by to byla moje poslední obrana proti bouři, kterou představoval on.
Neřekl
















