Penelopin pohled Utekla jsem k Archerovi domů. Nezvážila jsem, že jsem se mu vyhýbala od té doby, co na plese dal najevo své úmysly. Ale nevěděla jsem, kam jinam jít. Nemohla jsem brečet před Tatianou. Kladla by mi otázky, na které bych nedokázala odpovědět. Na hrudi mě to tak bolelo, že jsem si myslela, že přestanu dýchat. Má vůbec smysl se takhle trápit kvůli něčemu, co ti nikdy nepatřilo? Měla